„Jsi asi vážně úžasný,“ pokračovala Odalys s úsměvem ve svém škádlení.

Percivalovy rty se při té chvále zvlnily do úsměvu.

Zvedl ruku a jemně přikryl tu její. Obemkl její drobnou dlaň, jako by ji chtěl chránit. Teplo z jeho dlaně prostoupilo konečky jejích prstů a rozlilo se jí do celé ruky.

Z toho mravenčení jim oběma poskočilo srdce.

Jako po zásahu elektrickým proudem rychle ucukli.

„Přesně jak