Při pomyšlení na silnou povahu Odalys věděl, že by se bez váhání vrhla vpřed, i tváří v tvář nebezpečí. Nemohl si pomoct a musel její odhodlání obdivovat.

Odalys si však zachovala optimismus. Když v jeho hlase zaslechla obavy, uchechtla se a zaškádlila ho: „Takže ty se bojíš o mé bezpečí, pane Stewarte?“

„Kdybych se nebál o tebe, o koho jiného bych se měl bát?“ odpověděl Percival a při zvuku jejíh