Orson matně viděl, jak se hadovi lesknou oči, jako by uštknout někoho k smrti byla zábava. Z toho pohledu mu přeběhl mráz po zádech a tiše hada sundal ze své paže.

Had přeletěl na nedalekou židli, stočil se do klubíčka a zíral na něj.

„Neboj se, Odalys,“ řekl Orson.

Hlas měl tichý. Když se střetl pohledem s hadem, měl trochu strach.

„Prosím,“ řekla Odalys.

Otočila se a společně s Percivalem napřáh