Prošli jsme portálem mlčky. Z našich ramen opadával popel, jak brány Podsvětí mizely za námi a vzduch měkl do jemného světélkování domova mé matky. I tady se nás drželo napětí. Pach hniloby. Vědomí, že smrt už neposlouchá své hranice. Madra kráčela vpředu, postoj ztuhlý cílevědomostí, její vrstvené hedvábí se za ní vleklo jako bouřkové mraky. Od návratu toho řekla málo. Ale její mlčení nebylo nevě