Zazvonilo. Židle zavrzaly, tašky se zapínaly a obvyklý polední chaos se prohnal nádvořím. Tessa mi věnovala vědoucí úšklebek a zašeptala: „Užij si to,“ než zmizela v davu a nechala mě tam s tou chodící komplikací, kterou byl Dean Blackmore.

Dean vstal a hodil si tašku přes rameno. „Pojď,“ řekl jednoduše. „Doprovodím tě na hodinu.“

Zaváhala jsem. „Ani nevíš, kde mám třídu.“

Zazubil se. „Proto potře