**Envy**

Probudím se, jako by do mě uhodil blesk. V jednu vteřinu sním o tichých lesích a v další sedím jako svíčka, lapám po dechu tak silně, že to rve vzduch z místnosti. Ruka mi vyletí k hrudi. Moc kolem mě stále praská ve vzduchu, stříbrná a zlatá vlákna mihotající se po stěnách. Odpoví mi čtyři rozespalé hlasy najednou.

„Co—“

„Kdo ti ublížil?“

„Kde je hrozba?“

„Musím někoho zabít?“

Zamrkám do