Asi jsem zase usnula.

Je to ten zvláštní stav mezi spánkem a bděním, kdy si uvědomujete všechno – tíhu vlastních končetin, tupou bolest v lebce, to, že přikrývka není úplně pohodlná –, ale jste příliš unavení na to, abyste se pohnuli.

Z přízemí se nahoru nesou hlasy.

„Ahoj!“

„Jaká byla konference?“

„Jaký byl váš malý milenecký výlet?“

„Chlapci! Rádi vás zase vidíme!“

Pootevřu oči.

Světlo v mém pok