Probouzím se pomalu.

Je to ten druh pomalosti, kdy se na mě okraje spánku stále lepí, těžké, teplé a husté jako sirup. Ještě neotvírám oči. Jen… cítím.

Má kůže je příliš horká. Můj dech je mělký. Tělo mě bolí, ale ne způsobem, který by byl nepříjemný.

Pod mnou je teplo. Obklopuje mě. Vsakuje se mi do kostí.

Tvář mám přitisknutou na kůži. Nahou kůži. Takovou, která je napjatá přes tvrdé svaly, zvrá