Bar bzučí onou tichou, neklidnou energií, která ho po pohřbu vždycky opanuje.

Není to večírek. Nikdo se nesměje příliš nahlas. Žádná hudba, žádné obvyklé páteční odrhovačky. Jen tlumené cinkání sklenic, vrzání židlí o zkroucené dřevo a občasný zvuk bot dopadajících na podlahu v rytmu pozvedané skleničky.

„Na padlé,“ zamumlá někdo u baru.

Ozvěna se nese místností.

Rooster nepřišel.

Nemám mu to za z