Když Natalie Smithová otevřela oči, byly už tři hodiny ráno.

Vedle ní ležel muž, tváří odvrácený od ní, a zdálo se, že tvrdě spí.

Při pohledu na jeho odhalená záda si vybavila, co se stalo před několika hodinami. Jen při pomyšlení na to, jak se jí včera v noci pětkrát zmocnil, jí tváře zčervenaly jasným studem. Jak může mít ten chlap takovou výdrž? Uf... skvělé, teď mě bude bolet i chůze.

Tiše se odsunula od postele a snažila se přemoci bolest, která jí projížděla tělem. Se zatnutými zuby se oblékla a pomalu zamířila ven z prezidentského apartmá, berouc si s sebou všechny své věci. Právě když vycházela z pokoje, stoupla si před ni postava a zastavila ji v chůzi.

„Tak jak to šlo? Je dílo dokonáno?“

Byla to její nevlastní sestra z otcovy strany – Jasmine Smithová.

„Jo,“ odpověděla Natalie a přikývla.

„Jsi si jistá, že neviděl tvou tvář?“ naléhala Jasmine urgentně.

Koneckonců, muž uvnitř pokoje měl být hlavním porotcem módní soutěže – Sid Luft, padesátník.

Dříve slíbil Jasmine, že se stane vítězkou soutěže, ale pod jednou podmínkou – že se s ním na jednu noc vyspí.

Zrovna se to seběhlo tak, že Natalie v tu chvíli zoufale potřebovala peníze. Uzavřela tedy s Jasmine dohodu – že za ni zaskočí výměnou za milion.

„Přinesla jsi ty peníze?“ Natalie na Jasmininu otázku neodpověděla. Dokázala myslet jen na svého bratra, který na ni stále čekal v nemocnici. Ten milion by mu stačil na operaci, kterou potřeboval.

Rty Jasmine se zkřivily do úšklebku, než vytáhla z kabelky bankovní kartu. Podala ji Natalii a s předstíranou starostí řekla: „Doufám, že tvůj drahý bratr bude v pořádku.“

Natalie kartu přijala, sotva na ni pohlédla, a schovala ji. Nechtěla s tou druhou ženou ztrácet další slova, otočila se a odešla.

Kdyby tak zoufale nepotřebovala peníze na zaplacení bratrových účtů za lékařskou péči, nikdy by ji ani nenapadlo prodat své tělo! Nikdy ani za milion let!

Jakmile byla Natalie pryč, Jasmine vklouzla do temného pokoje. Svlekla si šaty a vlezla do postele, opatrně se uložila vedle spícího muže.

Když nastalo svítání, Jasmine nakoukla na muže vedle sebe. Viděla, že stále spí, a tak do něj dloubla, přičemž záměrně koketně zakňourala: „Včera v noci jsi byl takové zvíře. Ještě teď jsem celá rozbolavělá...“

V šerém pokoji muž při zvuku jejího hlasu prudce otevřel oči. Mozek měl stále trochu zamlžený ze všeho toho alkoholu, který včera v noci vypil. Přesto si matně pamatoval, jak pod sebou tiskl ženu. Ta žena nádherně voněla – téměř omamně, a její kůže byla neuvěřitelně hladká a poddajná jako dětská pokožka. Ale kromě toho byla její nejlepší vlastností její „ohebnost“.

„Ponesu odpovědnost za to, co jsem udělal.“

Hluboký témbr jeho hlasu zazněl v tichém pokoji a zněl obzvláště příjemně. Počkat... ten hlas!

Jasmine si všimla, že něco nehraje, prudce se posadila na posteli a spěšně rozsvítila lampičku na nočním stolku.

Pak se otočila, aby se podívala na muže vedle sebe. K jejímu překvapení se jí nenaskytl pohled na Sidovu vrásčitou starou tvář, ale na tvář mladého a neobyčejně pohledného muže!

I když byla tím odhalením naprosto ohromená, tu tvář poznala.

Nebyl to nikdo jiný než Shane Thompson – nejvlivnější a nejmocnější muž v J City!

„Jako odplatu za mou záchranu ti dám cokoliv, co budeš chtít.“ Zatímco Jasmine stále zpracovávala totožnost muže před sebou, Shane už vylezl z postele. Pak zamířil rovnou do koupelny, aby se převlékl.

Když vyšel ven, jeho vzhled byl pečlivě upravený a čistý. Kráčel k Jasmine, která na toho řeckého boha v lidské podobě stále zírala s otevřenou pusou. Sáhl do saka, vytáhl lesklou vizitku a podal jí ji. „Můj telefon a adresa jsou uvedeny zde.“

Ty dva uhrančivé obsidiány se jasně leskly, když hleděly z ostře řezané tváře. Jeho ostrý nos a husté obočí ještě více doplňovaly jeho oči pohledem, který byl zdánlivě schopen kdykoli vytáhnout člověku duši z těla. Nyní měl lhostejný výraz a sako od obleku měl přehozené přes ohbí paže.

Jasmine se prudce nadechla, jednou rukou pevněji sevřela prostěradlo, zatímco druhou natáhla pro vizitku.

Ale než dostala šanci promluvit, byl už pryč, jako obláček dýmu.

Podívala se dolů na vizitku a v hrudi jí vytrysklo vzrušení jako fontána. Nikdy v nejdivočejších snech by ji nenapadlo, že Natalie bude mít takové štěstí a vyspí se s nesprávným mužem, nebo v tomto případě, s tím pravým!

Z čeho se Jasmine točila hlava ještě víc, bylo to štěstí, že si ji Shane spletl s tou, která s ním spala! A to všechno díky Natalii! Zapomeňte na vítězství v soutěži, celé J City bude v budoucnu moje!

Mezitím v nemocnici.

Mladá žena úzkostlivě čekala před operačním sálem. Obočí měla svraštěné hlubokou starostí, kousala si ret a nervózně si rýpala do nehtů. Čas od času pohlédla na indikátor nad dveřmi operačního sálu a mumlala tichou modlitbu. Drahý Bože, prosím, pomoz Jaredovi, ať to zvládne...

...

Po čtyřech hodinách světlo nad dveřmi konečně zhaslo a z místnosti vyšel lékař, stále oblečený v operačním oděvu.

Jakmile mladá žena lékaře uviděla, vrhla se k němu a řekla: „Pane doktore, jsem Jaredova sestra – Natalie. Jak mu je?“

„Díky nebesům – Jaredova operace byla úspěšná. Teď už zbývá jen víc odpočívat a zanedlouho se zotaví.“

Při těch slovech Natalii zčervenaly oči. Její oběť tedy nebyla marná. Všechno to stálo za to, pokud to zachrání jejího mladšího bratra. Pro něj jsem ochotná udělat cokoliv...