Natalie si promnula místo mezi obočím. „Jistě, slečno Grahamová. Věřím vám.“

„Lhářko,“ naznačila Joyce rty směrem k Natalii.

Natalie na ni mrkla.

Musela si přiznat, že skutečně lže. <i>Jako bych Jacqueline věřila!</i>

Ostatně Joyce se podařilo postřehnout skutečný význam Jacquelininých slov. Nebylo tedy možné, aby to Natalii uniklo.

Jacqueline si však myslela, že jí na to Natalie opravdu skočila,