Harrisonovi v očích bleskl složitý výraz. Poté, co na Natalii dlouho upřeně hleděl, konečně prolomil ticho. „Zdá se, že si na to opravdu vůbec nevzpomínáš. Jaká škoda. Každopádně bys měla odejít. O tom, co se tehdy dělo, ti nic nepovím, ledaže...“

„Ledaže co?“ Podvědomě zaťala pěsti.

Když viděl její reakci, v očích se mu lstivě zablesklo. „Ledaže necháš Jareda, aby se vrátil ke mně a k rodině Smit