Pohled Kaidena

Útěcha, kterou mi Aziza nabídla, byla něčím, co jsem potřeboval, a byl jsem víc než šťastný, že jsem ji mohl přijmout.

Ve chvíli, kdy řekla, že z nich můžu vymlátit duši, jsem na všechno ostatní zapomněl. Rozběhl jsem se k žalářům a teď stojím na vrcholu schodiště, které mě dovede k mužům, kteří ublížili nevinné ženě.

„Gunnare, jsi vzhůru?“ zeptám se přes myšlenkové spojení a on se