Pohled Josepha

Beru si talíř z Jocelynniny natažené ruky, trochu se posouvám dozadu, abych se mohl opřít o bok SUV, a usmívám se, když na talíři vidím některá ze svých nejoblíbenějších jídel.

Jídlo chutná stejně dobře jako doma a vím, že poprosím Pappiho, aby mi uvařil trochu toho svého vyhlášeného dušeného masa; už se nemůžu dočkat, až si s ním zase popovídám. Možná je mu sto šedesát sedm let, al