Pohled Jocelyn

Joey sedí na židli vedle matrace, na které jsme spali, a usměje se na mě, když vidí, že jsem vzhůru.

„Neříkej mu, že jsem to řekl, protože mě zabije. Táta je u svých rodičů,“ řekne s obrovským úsměvem na tváři a já se zahihňám nad tím uličníckým výrazem.

„Zabije tě, protože jsi mi řekl, kde je, nebo protože o něm mluvíš jako o tátovi?“ zeptám se, ale vím přesně, co myslí. Uchechtne