„Jen jsem se chtěla omluvit za…“ nedokončila větu, místo toho si stoupla na špičky a spojila své rty s jeho.

Klaus sebou trhl, když se její rty setkaly s jeho, ale něco na tom měkkém vlhkém pocitu jejích rtů proti němu působilo jako domov. Bylo to, jako by patřili k sobě. Jako by se už někdy líbali. Jako by ji znal. Reagoval na polibek, ale pak se v něm něco zlomilo. Hlavou mu projela ostrá bolest