Pohled Sofie

„Jsi tak zoufalá…“ začal Luca po několika vteřinách promlouvat a já cítila, jak se jeho hruď proti mé otřásá silou smíchu, který sice působil posměšně, ale nějakým způsobem mě jen ještě víc rozpaloval. Zakňourala jsem mu do krku a kousla ho do něj, když znenadání dlaněmi sevřel mé půlky v náručí, silně zmáčkl a než jsem si uvědomila, co se děje, jednu mi plácl.

Zachvěla jsem se proti