Pohled Jamese

Zrovna jsem mířil z klubu domů. Ulice byly stále plné k prasknutí a bohužel byl i docela provoz, což se dalo celkem čekat, vzhledem k tomu, že je sobota.

Nebylo divu, že jsem měl hlavu plnou myšlenek na Blair.

Upřímně řečeno, nechtělo se mi ji nechávat samotnou v tom mém obrovském baráku, ale nemohl jsem nic dělat. Nemohl jsem ji vzít s sebou na ranní výstavu umění Sofie, protože si