KAPITOLA 162

**Pohled Damiena**

Stál jsem u okna naší ložnice na Hradě Krvavého měsíce a hleděl dolů na měsícem zalité nádvoří. Ráno jsme odjížděli domů a já nemohl spát. Přemýšlel jsem o setkání, které jsme s Alorou dnes odpoledne absolvovali s jejími rodiči.

Po obědě nás zavolali do otcovy pracovny; oba vypadali ponuře a ustaraně. „Mami? Tati? Co se děje?“ zeptala se Alora.

„Mluvili jsme s alfou