Gale tomu nemohla uvěřit, ani když slyšela jeho odpověď. "Opravdu?"

Shawn se zeptal: "Proč bych ti lhal?"

To dávalo smysl.

Stála mu snad za to, aby lhal?

Gale se vylekaně zvedla. Ona skutečně náměsíčně došla až k Shawnově posteli. Bylo velké štěstí, že ji neshodil dolů!

Ale copak si toho vůbec nevšiml?

"Co se tam tak loudáš? Pohni," napomenul ji Shawn hlubokým hlasem a přerušil tak její myšlenky.

Gale na odpověď přikývla, ale po dvou krocích se jí zatočila hlava.

V krku měla sucho a bolelo ji v něm.

Měla rýmu. Musela včera v noci nastydnout.

Gale to však bylo jedno, protože stejně musela jít do vězení.

Musela se zeptat Shawna, jestli může odejít. Jinak by se zlobil, kdyby ji nemohl najít.

Jaký by mohl být důvod k odchodu?

Zrovna když si Gale lámala hlavu, Shawn řekl: "Jdi k doktorovi do nemocnice, ať mě nenakazíš!"

Radostně odpověděla: "Dobře!"

Poprvé v životě si Gale přála, aby onemocněla dřív.

Poté, co opustila Temperley Hall, zamířila nejdříve do vězení.

Peter se už docela zotavil, ale jeho zranění byla stále vážná. Nemohl se na lůžku hýbat a každý den potřeboval pomoc s převlékáním.

Peter řekl: "Gale, tahle rodina tě táhne ke dnu... Kdybych se tě zřekl jako své dcery, nechal by tě Shawn jít?"

"Tati, ty budeš vždycky můj táta."

"Přemýšlel jsem o smrti, aby se Shawnova zášť rozplynula. Ale ty a máma jste stále tady. Kdybych zemřel, Shawn by vás týral ještě víc."

Gale se usmála a řekla: "Mám se docela dobře, nedělej si s tím starosti."

Nemohla se zdržet dlouho. Zaplatila deset tisíc dolarů za léčebné výlohy a zbylých deset tisíc nacpala do obálky.

Gale řekla: "Omlouvám se, že vám přidělávám starosti. Prosím, postarejte se v budoucnu o mého tátu."

Bylo zřejmé, že tito lidé jen přihlíželi a nechali Susan ubližovat jejímu otci. Věděla, že se musí naučit hrát tuhle hru a získat si je na svou stranu.

Jednoho dne bude silnější! Ten den přijde!

Po odchodu z vězení jela Gale do nemocnice.

"Gale?"

"Ano."

Lékař se formálně zeptal: "Co vás trápí?"

"Jsem nachlazená, mám kašel, bolí mě v krku a teče mi z nosu."

"Máte horečku?"

Gale si sáhla na čelo a řekla: "Ne."

Lékař se chystal předepsat léky, když se nenuceně zeptal: "Měla jste v poslední době nějaké jiné příznaky?"

Chvíli přemýšlela, než odpověděla: "Onehdy jsem vypila trochu polévky z mořských plodů, udělalo se mi špatně a zvracela jsem."

"Máte přítele?"

Gale odpověděla tichým hlasem: "Já... já jsem vdaná."

Shawn se jí však nikdy nedotkl.

Jen ten muž oné noci...

Lékař objednal spoustu zkumavek a podal jí je. "Další."

Gale se rozhlédla a zjistila, že jde o krevní a těhotenské testy.

Zeptala se: "Pane doktore, nespletl jste se? Jsem jen nachlazená. Proč musím jít na krevní testy..."

"Jste snad lékařka vy?"

Gale řekla přímo: "Nemám peníze."

"Pan Wood už zaplatil."

Jelikož to Shawn zaplatil, mohla by to klidně podstoupit. Koneckonců měl příliš mnoho peněz na utrácení!

Výsledky vyšetření trvaly jen půl hodiny.

Shawn jí však zavolal ještě před uplynutím třiceti minut. "Jsi mrtvá? Co ti tak trvá?"

Gale věděla, že má zpoždění, protože musela jít do vězení, a tak rychle odpověděla: "Už jsem na cestě."

"Pohni!"

Aniž by stihla počkat na výsledky vyšetření, spěchala zpátky do centrály Wood Group.

Jelikož to byl její první den v oddělení šperků, měla spoustu práce. Zůstala přesčas až do hluboké noci, aby práci dokončila.

Vyšla z kanceláře a uviděla prázdnou láhev od minerálky pohozenou na kraji silnice.

Gale k ní rychle došla a sehnula se, aby ji zvedla.

Vedle ní se objevily lesklé kožené polobotky.

Sam byl plný žalu. "Gale, nedokážu si představit, kolik utrpení jsi za ta léta prožila... Byl jsem hrdina, který tě mohl zachránit, ale stal se ze mě zrádný darebák."

Řekla bezvýrazně: "Nech mě být. Carsone, stojíš mi v cestě."

Kdyby to bylo před dvěma lety, taková láskyplná slova by Gale ještě dojala.

Jenže její důstojnost jí ukradli za pouhých dvacet tisíc dolarů. Jak by vůbec mohla pomýšlet na romantiku?

Samovi se v očích zaleskly slzy. "Zjistil jsem si tvou minulost a dlouho mi trvalo, než jsem ty dvě stránky informací přečetl... Každé slovo je jako bodnutí do mého srdce!"

Gale se stále tvářila chladně. "To všechno jsou věci minulé. Teď už nemusíš nic předstírat."

"Ne, pořád to můžu napravit!"

Gale se zeptala: "Ach, a kdo si myslíš, že jsi? Dokážeš bojovat proti Shawnovi? Nemůžeš bojovat ani proti svému otci!"

Když to Sam uslyšel, vykročil vpřed, ale Gale okamžitě ustoupila.

"Nesahej na mě!"

Nechtěla, aby ji Shawn znovu mučil v koupelně. Kůži měla od včerejší noci stále rozedřenou.

Sam řekl: "Vím, že to bude těžké, ale pokusím se o to. Gale, věříš mi?"

"Věřím, ale už tě nepotřebuji."

V tu chvíli se Gale ulevilo.

Věřila, že Samův otec zařídil jeho odjezd do zahraničí. Neutekl a byl držen v nevědomosti.

Když se Gale vrátila do Temperley Hall, bylo už pozdě. Na stole uviděla misku s polévkou.

"Paní Gale, pan Wood nařídil, abyste tu polévku dojedla," připomněla hospodyně.

Gale svraštila svou malou tvář. Paula měla tolik práce, ale přesto každý den posílala polévku!

Dnešní polévka byla hustý kuřecí vývar a ona opravdu neměla chuť.

Zacpala si nos a vypila ji jedním dechem, jako by pila ten nejhořčí lektvar.

Bohužel, Gale se přecenila.

"Bleh..."

Znovu běžela do koupelny a zvracela.

Když se vyzvracela, podívala se Gale v zrcadle na svou bledou tvář.

'Co se děje?'

Má něco se žaludkem?

Nebo snad...

Je těhotná?

V zrcadle se náhle objevila další tvář.

Shawn měl na sobě černé hedvábné pyžamo a líně se opíral o rám dveří. "Zase jsi zvracela?"

Otřela si koutky úst a odpověděla: "Ano."

"Chutná to tak špatně?"

Gale odpověděla: "Trochu. Nemám ráda polévky. Jsou mastné."

Shawn se hluboce ušklíbl a řekl: "Paula používá ty nejkvalitnější suroviny a dlouho jí trvalo, než takovou misku uvařila."

"Můžeš ji dát jiným. Já si to nezasloužím."

Pustila kohoutek, opláchla si obličej a trochu vystřízlivěla.

Shawn se na ni hluboce zadíval a řekl: "Kdo ti dovolil vrátit se tak pozdě?"

"Pracovala jsem přesčas." Gale se na něj ohlédla a řekla: "Joe a já jsme měli odpolední schůzku."

"Gale, myslíš si, že můžeš Joea v budoucnu používat jako štít pro všechno?"

"Pracovala jsem přesčas ve firmě a pak jsem šla pěšky zpátky."

Shawn přimhouřil oči a řekl: "Nemohla jsi jít rychleji?"

Gale si nemohla pomoct a odsekla: "Byla jsem po celodenní práci vyčerpaná a musela jsem ujít deset kilometrů. Měl bys považovat za požehnání, že jsem cestou zpátky nezemřela. Jakou rychlost jsi ode mě čekal?"

Shawn odpověděl: "Gale, ty na cestě nezemřeš. Ty zemřeš jedině v mých rukou."