Teprve pak to Susan pochopila a něžně se usmála. „To dává smysl... Ten prsten patří skutečné paní Woodové, která si ho zaslouží.“

Byla tak šťastná. Vzala prsten a záměrně se s ním předváděla před Gale.

Susan řekla: „Je tak krásný. Obyčejní lidé si ho nemohou dovolit, ani kdyby na něj dřeli celé roky. Je nádherný. Až ho budu nosit, ženy v Sea City mi budou závidět...“

Prsten měla na prstu a na slun