Následující tři hodiny mě představovali tolika lidem z mé nové rodiny.

Jen tak tak se mi podařilo uniknout s výmluvou, že se potřebuji napít.

Popadla jsem sklenici hnědé tekutiny. Upila jsem a málem se udusila, málem jsem to vyprskla.

„Teda, ahoj krásko, vypadáš k sežrání,“ řekl nějaký kluk, který přicházel přímo ke mně. Byl docela mladý, asi v mém věku. Ale opravdu přitažlivý.

„Kdo jsi?“ zept