„Kdy se tam dává to maso? Ještě s tím nejsem hotová,“ ptám se Laury, která míchá lahodně vonící omáčku na těstoviny u sporáku.

„Dej si na čas, kolik potřebuješ. Tímhle tempem to bude trvat pár hodin,“ řekne se smíchem a ukáže na mě vařečkou, kterou drží v ruce.

Chvíli to trvalo, ale podařilo se mi přimět děvčata, aby se mnou začala mluvit jako se skutečným člověkem. To ‚ano, paní Salvatorov