Vyjdu ven a vidím krásný stříbrný sportovní vůz zaparkovaný na příjezdové cestě. Vedle něj stojí Tommy, který má teď přes tričko přehozenou černou koženou bundu a na nose posazené sluneční brýle. Dívá se na hodinky na svém zápěstí.

„Zachránilo tě pět vteřin, už jsem vážně doufal, že mě prošvihneš,“ neskrývá ani trochu své zklamání.

„Promiň,“ řekla jsem a křenila se jako blázen.

„Kdo tě dneska