Místo odpovědi zvednu levou ruku, na kterou jsem se snažila celé odpoledne neupozorňovat. „Překvapení!“

„Do prdele, do prdele. Holčičko, je to to, co si myslím?“ zalapala po dechu Lydia. Jednu ruku si drží na hrudi.

Přikývnu a kousnu se do rtu, abych potlačila úsměv.

„Jsi zasnoubená!“ vykřikne Lydia. Práskne dlaněmi do stolu, naštěstí nic neporazí.

„Podívej se blíž, zlato, jsou tam dva. Je to hoto