Když ho uvidím, vypadá klidně; sedí na pohovce s nohou přes nohu a sleduje něco na svém iPadu. „Niko?“ sepnu ruce před sebou.

„Copak se chceš nechat zabít, když se vykrádáš pryč od svých strážců?“ Ani nezvedne zrak, když mluví, oči nespouští z iPadu. „Měli jsme dohodu a ty ji opakovaně porušuješ. Už nesmíš vycházet z domu,“ pronese klidně.

Díkybohu, že není naštvaný. Miguel to líčil tak, jako by N