Gianna si zamumlala pod nos něco, co jsem neslyšela.

„Cože?“

„Nerad to říkám, zlato, ale přestala ses snažit.“ Při mé spadlé čelisti zvedla obě ruce v gestu kapitulace. „Neříkám, že to potřebuješ, jsi tak hezká, až je to někdy otravné, vypadala bys roztomile i s pytlem na hlavě a bez obočí, což říká hodně. Ale to nic nemění na tom, že když se vyparádíš a vypadáš dobře, ukazuje to, že chceš být obd