Další ráno jsem se probudila trochu zmatená a s lehkým tlakem mezi očima; moje tolerance vůči alkoholu musela klesnout na nulu, jestli mi dvě skleničky dokázaly způsobit menší kocovinu. Jdu zkontrolovat děti a v obývacím pokoji vidím Marii. „Dobré ráno.“

Už je oblečená ve fialovém topu a černých kalhotách, na překřížených nohách má lodičky na podpatku. „Dobré ráno, vyspala jste se dobře?“

Přikývnu