Valentina se ke mně otočí a pod jejím pohledem ledově modrých očí mi přeběhne mráz po zádech. „Co jsi říkala?“

Odkašlu si, tváře mi hoří horkem z toho, jak lehkovážná jsem byla. Nervózně si olíznu rty a oči mi zalétnou k Evě vedle mě; je tichá, myslím, že se od začátku ani nepohnula. Snažím se být co nejzdvořilejší, podívám se na Valentinu, aby věděla, že jsem ji nechtěla urazit.

„Nemám nic proti