Šla jsem mu těsně v patách. „Niko, poslouchej mě, můžeme zůstat s tebou, zůstaneme uvnitř a mimo dohled, no tak, nebuď takový.“

„A riskovat naše děti? Sídlo bylo včera v noci napadeno-“

„Byla jsem tam, Niko, nezapomněla jsem,“ vyštěkla jsem na jeho záda.

Stále ke mně otočený zády se zastavil, když jsme došli ke schodům. „Pak víš, proč to musíme udělat,“ vydal unavený povzdech. „Nedělej to těžší, n