Dveře za nimi tiše cvakly a uzamkly noc uvnitř.

Jakmile vstoupili do Alexova domu.

Dnešní noc byla plná.

Plná nevyřčených věcí, nevyslovených, ale pochopených slibů. Na rtech jim stále dozníval smích z večeře a v očích zůstával ten tichý pohled z jízdy autem – pohled, který říkal: Patřím ti.

Nespěchali.

Alex nespouštěl z Mii oči, když jí jemně vzal kabelku z ruky a položil ji na zem. Neuhnula pohl