Mia pomalu otevřela oči, řasy měla slepené od zaschlých slz. Měkké světlo v místnosti jí napovědělo, že ještě není ráno, ale je pozdě v noci.

První, co uviděla, když se jí zrak vyjasnil, byla tvář jejího bratra sklánějící se nad ní.

„Jsi vzhůru,“ řekl Ethan tiše a v jeho hlase se mísila úleva s obavami.

Několikrát zamrkala a snažila se uvědomit si, kde je. Došlo jí, že leží na gauči, volně přikryt