Alex zírá na chlapce, neschopen pohybu ani slova. Nohy mu ztěžkly, jako by byly přibité k zemi.

Tohle musí být nějaký zvrácený plán.

Ale čím déle jeho oči spočívají na chlapci, tím těžší je to popřít. Ten chlapec skutečně vypadá jako on. Ta podoba byla tak silná, že se mu téměř stáhl žaludek.

To není možné.

Mírně zavrtí hlavou a skoro doufá, že když dostatečně silně zamrká, obraz před ním se změní