Enzo:

„Vítej doma, lásko,“ řekla Katherine a usmála se na mě.

Oplatil jsem jí úsměv, objal ji paží kolem pasu a čekal, dával jsem jí šanci říct mi, co se stalo. Věděl jsem, že to neudělá, ale malá část mého já doufala, že ano. Přinejmenším by mi to přineslo trochu klidu, pomyšlení, že nedělá něco za mými zády. Ať už byl důvod jakýkoli, byl jsem ochoten naslouchat.

„Ahoj,“ řekl jsem a můj hlas změk