Enzo:

Stál jsem před oknem, ztracený v množství věcí, které jsem měl na mysli.

Katherine mi nedávala smysl a pomyšlení na to, že mi lže tak, jak lhala, mě hněvalo víc, než jsem dokázal vyslovit.

Potřeboval jsem jen důkaz, důkaz, který bych měl v ruce, abych ji mohl usadit. Jinak jsem trčel jen u obyčejných výhružek, a to nebylo něco, co jsem chtěl.

Ruka, její, se jemně dotkla mých zad. Cukl jsem s