Enzo:

„Chceš si se mnou promluvit, kámo?“ zeptal jsem se a podíval se na Alonsa, který byl zticha.

Od smrti své matky mluvil jen zřídka a já mu to nemohl mít za zlé. Ocitl se uvězněný ve hře, nad kterou neměl žádnou moc. Ani jsem nevěděl, co viděl nebo jak žil s tím zmr*em, který měl být jeho otcem, Jacobem, jehož tělo jsem po tom, co jsem ho zabil, nemohl najít. Věděl jsem jen, že jsem po výstřel