Alaria:

Sledovala jsem v tichosti, jak Enzo spolu s Jacobem vychází z domu. Oba muži ignorovali fakt, že si byli dobře vědomi, že tohle je něco, v čem jsem nejen chtěla být, ale čeho jsem se musela účastnit.

Proboha, byli to moji chlapci. Strávila jsem hodiny, dny a noci péčí o ně. Aby mě tu zamkli pod Alfovým rozkazem.

„Jdi do háje, Enzo,“ zamumlala jsem si pro sebe s vědomím, že s tím nebudu moc