Pohled Thomase:

Benjamin už si všechno spojil a přímočaře na ni uhodil. „Víš, proč jsem tady.“

„Vím,“ odpověděla Stephenie a její klid ostře kontrastoval s napětím dané chvíle. Zdálo se, že ji náš příchod nepřekvapil.

Mně však chyběla Benjaminova trpělivost. V návalu vzteku jsem smetl nápoje ze stolu před ní, a můj čin se v tiché místnosti hlasitě rozlehl.

Pak jsem se zavrčením vycenil zuby a vyšt