Růže byly na pochmurném hřbitově krásné a zářivé. Náhrobní kámen byl vyleštěný, hrob zasypaný čerstvou hlínou a upravený. Ten pohled v Basilovi něco uklidnil, ale stále nevěděl, proč tam je a dívá se na Lauřin hrob.

Žal? Vina? Nějaký nemístný pocit lítosti? Copak nebyl šťastný? Neřekl jí snad, že pro něj nic neznamená?

Při té vzpomínce se mu sevřela hruď. Její šokovaný výraz, slzy v jejích očích.