Alexander:

Kráčel jsem ke své družce, která upírala zrak na frontu před sebou a neobtěžovala se promluvit jediné slovo. Ani se neotočila, aby se na mě podívala, a nijak nereagovala na můj dotek, což mi prozradilo, jak moc je v tu chvíli rozzlobená. A věc se měla tak, že jsem jí to ani nemohl vyčítat.

Nic jsem neříkal, jen jsem zkoumal její výraz, než jsem kývl na osobu stojící za ní, abych jí beze