Vladimir:

Stál jsem přede dveřmi jejího pokoje, ruce v kapsách, a naslouchal tichu na druhé straně. Věděl jsem, že je vzhůru. Cítil jsem energii v místnosti, tu sotva potlačovanou frustraci, kterou nosila jako brnění.

Normálně bych nestrpěl, aby se mnou někdo jednal tak, jak jednala ona. Normálně bych ani neměl trpělivost zabývat se osobou, která reagovala tak, jak reagovala ona. A přece jsem tu b