Pohled Luciany

Chladně jsem se zasmála. „Nebojím se smrti, Siriusi.“

Siriusovy oči se zúžily, na tváři měl hořký úsměv. „Uvidíme, jak si povedeš.“ Pustil mé řetězy a podíval se na Gregora. „Odveď ji zpátky do kobek a odděl ji a jejího bývalého druha daleko od sebe. Ať zemře v agónii s vědomím, že neuvidí jeho tvář ani se ho naposledy nedotkne.“

„Jsem s ní spářený, Siriusi,“ řekl Gregor a zíral na