Rȗҽ

Vítr rozzlobeně kvílel mezi umírajícími stromy. Byly černé jako dehet, strašidelné, s větvemi zbavenými listí. Vzduch byl zatuchlý, nesl pach tlejících mrtvol.

Zem pod mými botami byla vlhká, základny stromů obrostlé mechem. Mé fialové oči zkoumaly tu ošklivou oblast a zaznamenaly, že kolem byl neomylně rozeset čarodějný prach. Tohle místo páchlo smrtí.

Není divu, že sem chodí temné čarodějnic