Pohled Ashley

„Jdete pozdě,“ řekne pan Simon stroze a zamračeně. Zastavím se ve dveřích a dlaní se zapřu o dřevěný rám. Na krku mi začalo rašit horko a sálalo nahoru do mých tváří.

Nepohodlně jsem přešlápla. Mé zelené oči střelily k hodinám na protější zdi. Měl pravdu, měla jsem přesně pět minut zpoždění.

Odtrhnu oči od hodin a rozhlédnu se po třídě. Oči všech byly upřené na mě, studovaly mě, čeka