Ashleyin pohled

Zbledla jsem jako stěna. Pamatuji si, jak o ní máma s tátou mluvili, označovali ji za duševně nemocnou. Podle toho, co jsem slyšela o věcech, které provedla, nebyla zrovna dobrý člověk. Ale pořád to byla krev, bez ohledu na všechny ty hrůzné činy.

„To je mi tak líto.“ Cítila jsem, že bych to asi měla říct. Znala jsem Margaretinu minulost s mojí mámou a nebylo to nic hezkého. Ale ta