Arabella Riverová

Déšť těžce dopadal a bubnování na střeše náklaďáku sílilo. Haiden mi vysouvá ruce po zádech vzhůru a pak si mě přitáhne k sobě, dokud se má prsa nedrtí o jeho tvrdou hruď.

Uznale zavrčí, krouží jazykem kolem mého a polyká mé steny. Mírně se odtáhne a zamumlá mi do rtů: „Doufám, že víš, o co si koleduješ, Bello.“

Neodpovídám mu, jen ho okusuji na rtech a sjíždím rukou mezi nás, do