☆ Asherův pohled ☆

Dávala si na čas, když elegantně kráčela dolů ze schodů. Tmavě zelené dlouhé hedvábné šaty, které měla na sobě, vlály s každým jejím krokem.

Podíval jsem se do jejích modrých očí, které byly identické s mými. V koutcích se jí dělaly vrásky, jak se usmívala. Úsměv jsem jí neoplatil, což ji přimělo se zamračit.

„Kde je táta?“ zeptal jsem se jí a už jsem ji míjel cestou nahoru.

„Je