LISSA: „Pokud myslíš, ale stejně se mi ten pocit nelíbí.“ „Pojď, pojď se mnou.“ Přikývnu a následuji ho; vede mě ven. „Rozhlédni se.“ Procházím se po pozemcích kolem sídla Smečky. Pobyt venku mi trochu pomáhá se uklidnit. „Nic nevidím.“ „To proto, že všechno po bitvě uklidili. A už tu není nic strašidelného k vidění.“ Kývnu na něj. „Pojď.“ Vede mě do jiné části. „Rozhlédni se.“ Udělám to a vidím n