Otočil jsem se ke všem kolem sebe, aniž bych je ve skutečnosti vnímal. „P-proč?“ zeptal jsem se a můj hlas zněl mým vlastním uším cize. „Proč se neprobouzí?“ zeptal jsem se jich zlomeným hlasem.

Nikdo mi neodpověděl, ve skutečnosti byl celý les naplněn hrobovým tichem, neozval se ani hlásek… dokonce ani od stromů kolem nás.

Otočil jsem se zpět ke své družce v bezvědomí, kterou jsem svíral v náručí