~HUNTER~

„Nebudeš nic jíst, bratře?“ zeptala se mě Esma a strčila přede mě talíř.

Podíval jsem se na jídlo, jako by to byl můj nepřítel. Neměl jsem chuť jíst. Bez Isabelly po mém boku to bylo peklo a každý den byl horší než ten předchozí. Chybělo mi na ní úplně všechno. Její tvrdohlavá povaha, ten lehký ruměnec na tvářích, způsob, jakým vyslovovala mé jméno, jak se jí rozzářily oči, když mě viděla